Při cestování bychom měli respektovat kulturu dané země, ale také přírodu a pokud možno se snažit, abychom ji našim příjezdem co nejméně uškodili. Buďte informovaným turistou, který si je vědom „dění v zákulisí“. Nenechejte se nalákat na instantní senzaci. Přemýšlejte, jaké vaše rozhodnutí mohou mít následky  a co vše je spojeno s vašim  zážitkem na dovolené. Mnoho lidí si vůbec neuvědomí, jak může “nevinou” fotkou s divokým zvířetem  přispívat k jejich týrání, černému obchodu a následně vymírání ohrožených druhů.

Čemu se raději vyhnout:

  • kontaktu  a focení s divokými zvířaty nabízeným na turisticky frekventovaných místech – podporuje ty, kteří mají na svědomí jejich vyjmutí z jejich přirozeného prostředí a navíc z toho mají finanční zisk.
  • projížďka na slonech – provozovatelé těchto aktivit využívají krutých praktik, aby zvíře k této činnosti přinutili.
  • návštěva a finanční podpora ” záchranných center” – zde je dobré rozlišovat, jakou péči zvířeti v zajetí lidé poskytují a jakým způsobem se do zajetí dostalo. Při návštěvě záchranné stanice zvažte, nakolik je tato návštěva atrakcí nebo naopak, jak vaší návštěvou můžete zvířatům pomoci.
  • koupě exotických suvenýrů z částí zvířecích těl.
  • ochutnávka exotických pokrmů z ohrožených druhů zvířat
  • focení divokých zvířat s bleskem – zvířata mají zrak mnohem citlivější, než je ten lidský.  Může dojít k velkému stresu zvířete a následnému zranění nebo i úhynu.
  • vytváření zbytečného odpadu – odpadky odložené v přírodě mohou divokým zvířatům velmi uškodit, mohou v nich uvíznout, nebo se o ně poranit.  Platí to i o odpadcích, které odložíme do určených košů. Zvířata kromě zbytků jídel můžou pozřít také obal, a to jim následně může uškodit nebo mohou i zahynout. 

 

Trek za orangutany

 

 

 

V indonéském pralese  zbývá posledních pár tisíc orangutanů,jsou ohroženi kácením pralesů, pytláky, ale také nezodpovědným chováním turistů. Obecně platí, že ekoturistika je jedním ze způsobů, jak podpořit ochranu orangutanů a pralesa, který je jejich domovem. Tragickým paradoxem je však fakt, že přítomnost nezodpovědných turistů orangutaní populaci v podstatě zabíjí. Turisté často lákají orangutany na pamlsky a snaží se k nim tak co nejvíce přiblížit. Někteří se je pokoušejí hladit, objímat nebo dokonce pusinkovat a pořídit si tak atraktivní fotku, kterou nemá jen tak někdo. Orangutan, který se přestane bát lidí a stane se závislým na snadno dostupném zdroji potravy od turistů, už nemá potřebu hledat jídlo jiným způsobem. Ztrácí přirozenost a přenáší tyto návyky i na své potomky. Orangutani jsou naši blízcí příbuzní a jsou tak mimořádně náchylní k nákaze lidskými chorobami, zabít je může i obyčejná rýma, proti které nemají vytvořenou imunitu. Je tak velmi nevhodné pohybovat se v  těsné blízkosti těchto divokých zvířat, dotýkat se jich a krmit je.

 

 

 Rozhovor o nezodpovědném turismu na iDNES: celý rozhovor